Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Leucocytozoon a metody jeho detekce u dravců
Sekerášová, Iveta ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Karolina (oponent)
Rod Leucocytozoon je parazit ptáků, jehož nemalou skupinu hostitelů tvoří zástupci z čeledí sokolovití (Falconiformes) a jestřábovití (Accipitridae). Vektorem tohoto parazita jsou muchničky (čeleď Simuliidae). Tato práce přináší přehled informací známých o rodu Leucocytozoon, které byly doposud v dravcích (Accipitriformes) zaznamenány, a je zaměřena na metody, kterými je Leucocytozoon v hostitelích detekován. Zmíněný rod byl tradičně popisován na základě svých morfologických znaků sledovaných mikroskopickým pozorováním. S objevem metody polymerázové řetězcové reakce (PCR) se ale možnosti detekce značně rozrostly a umožnily studium tohoto parazita i na molekulární úrovni. Práce obsahuje základní přehled jednotlivých metod, charakteristiku jejich principů a rovněž jsou nastíněny jejich výhody či nevýhody s ohledem na využití v praxi. Na základě provedené rešerše se jako nejvýhodnější zdá být souběžné využití mikroskopických i molekulárních metod.
Leucocytozoon a metody jeho detekce u dravců
Sekerášová, Iveta ; Brzoňová, Jana (vedoucí práce) ; Majerová, Karolina (oponent)
Rod Leucocytozoon je parazit ptáků, jehož nemalou skupinu hostitelů tvoří zástupci z čeledí sokolovití (Falconiformes) a jestřábovití (Accipitridae). Vektorem tohoto parazita jsou muchničky (čeleď Simuliidae). Tato práce přináší přehled informací známých o rodu Leucocytozoon, které byly doposud v dravcích (Accipitriformes) zaznamenány, a je zaměřena na metody, kterými je Leucocytozoon v hostitelích detekován. Zmíněný rod byl tradičně popisován na základě svých morfologických znaků sledovaných mikroskopickým pozorováním. S objevem metody polymerázové řetězcové reakce (PCR) se ale možnosti detekce značně rozrostly a umožnily studium tohoto parazita i na molekulární úrovni. Práce obsahuje základní přehled jednotlivých metod, charakteristiku jejich principů a rovněž jsou nastíněny jejich výhody či nevýhody s ohledem na využití v praxi. Na základě provedené rešerše se jako nejvýhodnější zdá být souběžné využití mikroskopických i molekulárních metod.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.